Sakkára: Nejstarší pyramidy Egypta

Kde se zrodila první pyramida a jaké tajemství ukrývá jedno z nejstarších pohřebišť Egypta? Sakkára fascinuje svou stupňovitou pyramidou faraona Džosera, mystickými katakombami posvátných býků Ápise i hrobkami plnými nádherných reliéfů. Vydejte se po stopách starověkých rituálů a objevte příběhy, které tu zanechala historie.

• Poloha a historie
• Pyramidový komplex Džosera
• Další pyramidy a památky v Sakkáře
• Náboženský význam Sakkáry
• Tipy pro návštěvníky

Jedna z nejstarších lokalit v Egyptě se nazývá Sakkára. Najdete zde 15 pyramid, které patřily významným faraonům a soukromé hrobky staroegyptských šlechticů. Posmrtný život totiž v té době znamenal více než ten pozemský. Vládci proto pro vstup do posmrtného života museli mít odpovídající přístřeší a byli mumifikováni, aby se jejich ostatky zachovaly na věky.

Poloha a historie

Oblast Sakkára se rozprostírá zhruba 30 km jižně od Káhiry a leží 19 km od pyramid v Gíze. Pyramidy, jenž zde stojí jsou dokonce starší než ty v Gíze! Areál má kolem 7-8 km na délku a až 1 800 m na šířku. Kromě obrovského množství egyptských památek tu objevili také třeba první známý papyrus.

Pohřbeni jsou zde hlavně šlechtici z nedalekého hlavního města Memfidy. Sakkára získala své jméno podle arabského kmene Bení Sokar, jenž se v blízkosti ní usídlil v období pozdního středověku. Za nejznámější stavbu této oblasti považujeme stupňovitou pyramidu Džosera.

Pyramidový komplex Džosera

V Sakkáře se nachází mimo jiné nejstarší pyramida na světě, která dosahuje výšky 62 m a její základna má rozměry 124x107 m. Jedná se o již zmiňovanou Džoserovu stupňovitou pyramidu. Postavil ji ve 28. století př.n.l. učenec a architekt Imhotep. Na tu dobu šlo o opravdu odvážný architektonický počin. Má 6 pater, která znázorňují jakési schody do nebe.

Imhotep navršil několik úrovní nad původní mastabu, čímž vznikl tvar stupňovité pyramidy. Postavil tak veledílo, které pozornost přitahovalo nejen svou mohutností, ale také obložením, jenž tvořil vyleštěný bílý vápenec.

Pod pyramidou vyhloubili místnosti, které byly mezi sebou propojeny tunely. Ta největší patřila panovníkovi Džoserovi. Ačkoli stavitelé vchod zatarasili velkým kamenným blokem, vykradače to nezastavilo a hrobku vykradli. Zároveň odcizili i Džoserovo mumifikované tělo. Zajímavostí je, že panovník nebyl pohřben do pyramidy, ale klasicky pod zem.

Součástí pyramidy byl zádušní chrám, který zdobily kobry. Ty v Egyptě považovali za posvátná zvířata a symbol faraónů.

Pyramidový komplex také zahrnuje několik chrámů, kaplí, oltářů a dalších hrobek, které patřily ostatním členům Džoserovy rodiny.

Kdo byl král Džoser?

Vládl v době 3. dynastie, tedy v období první poloviny 3. tisíciletí, když byl Egypt sjednocen. Z tohoto důvodu nosíval dvě koruny – horního i dolního Egypta. Ke konci jeho vlády začal zemi sužovat hlad a bída, protože v Nilu chyběla voda. Z chrámových archivů se zjistilo, že pravidelné záplavy díky kterým vzkvétá egyptské zemědělství, ovládá bůh Chnum. Modlitbami a obnovou chrámu boha Chnum se opět objevil dostatek vody v Nilu. Tento jev trval dalších 100 let, proto lidé Džosera považovali za dobrého vládce.

Další pyramidy a památky v Sakkáře

Pokud se vydáte více na sever, narazíte v areálu na malou kamennou stavbu v jejímž průzoru uvidíte malovanou sochu krále Džosera, která by měla odpovídat jeho životní velikosti. Díky této soše může král údajně komunikovat s vnějším světem i po smrti. Jde ale o kopii, originál je vystaven v Egyptském muzeu v Káhiře.

V bezprostřední blízkosti Džoserovi pyramidy stojí Veserkafova pyramida. Od ostatních se liší tím, že měla jako první vchod přímo z nádvoří, které se rozprostíralo před ní. Uvnitř se našel čedičový sarkofág. Celý komplex je ale bohužel již od starověku velmi poškozen.

Překrásné nástěnné malby lze obdivovat v několika pyramidách, třeba v té Tetiho. Většina těchto nápisů má odehnat nebezpečí. Některé reliéfy zobrazují například lovecké výjevy. Ty mají důležitou výpovědní hodnotu, protože se z nich dozvídáme zajímavé informace o životě zvířat ve starověkém Egyptě.

Jen málokdo by řekl, že tam kde jsou dnes vidět 12 metrové rozvaliny, stávala pyramida Pepi I. Obložena byla bílým vápencem, jehož zbytky jsou stále patrné ve spodních vrstvách. Zajímavé je, že texty na stěnách nebyly vytesány pouze v pohřební komoře a předsíni, ale také v přístupové chodbě. Vědci také dokázali, že některé nápisy byly předělány z většího písma na menší a také že jméno Nefersahor bylo změněno na Merire.

Protože v Gíze už nebylo místo pro výstavbu královského komplexu, můžeme zde dnes obdivovat Šepseskafovu mastabu. Svým tvarem navazuje na mastaby 1. dynastie. Vstupní brána při tom připomíná spíše pyramidu a velký sarkofág. Můžeme se dohadovat o tom, proč má tato mastaba tak odlišný tvar. Mohlo jít o odraz určité krize dynastické legitimity, protože některé informace naznačují, že Šepseskaf byl jedním z Menkaureových vedlejších synů, ale nepředstavoval zcela legitimního nástupce slavných faraónů, kteří si nechávali stavět pyramidy jako místo svého věčného odpočinku.

Další zajímavostí je pohřebiště mumifikovaných býků nazývající se Serapeum. V těchto tajemných katakombách pohřbívali posvátné býky Ápise. Tato zvířata se chovala v jednom z nedalekých chrámů boha Ptaha.

Během vykopávek v 19. století byla objevena socha sedícího písaře. Bohužel se ale nedochovaly nápisy, takže se lze pouze domnívat, o koho jde. Co však víme, tak že písaři zaujímali vysoké společenské postavení, stejně jako kněží nebo válečníci.

Náboženský význam Sakkáry

Lidé věřili, že býk Apis představuje pozemskou inkarnaci boha stvořitele a patrona řemeslníků Ptaha. Pohřbívání tak zajistilo býkům uctívání i v posmrtném životě. Býci se mumifikovali a jejich ostatky se uschovaly do sarkofágů společně s obětinami a poklady, které je měly doprovázet na cestě posmrtným životem.

Pohřební rituály v Egyptě

Egypťané věřili, že život smrtí nekončí. Aby ale pokračoval, bylo potřeba tělo správně mumifikovat. Díky tomu vytvořili téměř bezchybný proces mumifikace.

V nejstarších dobách Egypta pohřbívali lidé své zemřelé hluboko v poušti. Horko a sucho téměř dokonale tělo vysušilo, ale bohužel jej často vyhrabali zvířecí predátoři. Z tohoto důvodu začali používat rakve, což se ale ukázalo jako nepříliš dobrý nápad, protože tělo se rychle rozkládalo a hnilo. K jeho uchování tak bylo potřeba najít lepší způsob.

Tělo se prvně nabalzamovalo palmovým vínem a očistilo se vodou z Nilu. Játra, plíce, žaludek a střeva se naložila do přírodního solného roztoku, který orgány vysušil. Srdce zůstávalo uvnitř těla, protože Egypťané věřili, že se v něm ukrývá lidská inteligence a cit, který bude člověk potřebovat v posmrtném životě. Oproti tomu mozek býval vytažen skrz nosní dírky. Veškeré tělní tekutiny se pak ukládaly společně s tělem do hrobky.

Tělo bylo posypáno a zevnitř naplněno natronem, který jej vysušil. Následně se takto ponechalo zhruba 40 dní. Pak už bylo možné, přejít k samotné mumifikaci.

Tipy pro návštěvníky

Kdy je ideální doba na návštěvu Sakkáry? Otevřeno je denně zhruba od 8h ráno až do pozdního odpoledne. Všeobecně se ale doporučuje vyrazit brzy z rána, kdy se rtuť teploměru nešplhá k vysokým hodnotám. Vyhnete se navíc největšímu náporu turistů.

Cesta veřejnou dopravou je velmi komplikovaná, proto si raději vezměte taxi. Dobře poslouží jak klasický Uber, nebo můžete vyzkoušet místní taxi, které ale nemají příliš dobré ceny. Zkuste smlouvat a možná vykomunikujete příznivou cenu.

Vědci věří, že se v Sakkáře nachází mnohem větší bohatství, než které doposud objevili. Při návštěvě tak můžete velmi často vidět na vlastní oči jejich práci, protože vykopávky a badatelská činnost probíhá v podstatě neustále.